Písecký svět

·  Co bylo hlavním impulsem k tomu, že jste se rozhodl ukončit své působení v Pirátské straně?

Moje rozhodnutí odejít jsem promýšlel již delší dobu. U Pirátů jsem dlouho pracoval s přesvědčením, že má smysl být aktivní a snažit se měnit věci k lepšímu. Postupem času jsem ale cítil, že se moje představy o fungování místní politiky začínají rozcházet s tím, jakým směrem se ubírá strana, ve které jsem působil. Byl to prostě dlouhodobý pocit, že už nejsem na místě, kde můžu pracovat tak, jak považuji za správné. Pomyslným vyvrcholením však bohužel bylo, když strana se nepostavila za jednoho z našich kandidátů, který řešil problém způsobený městem a nechal ho v tom samotného, což se mě morálně velmi dotklo.

·  Bylo to těžké rozhodnutí?

Určitě ano. Strávil jsem tam skoro 15 let, poznal spoustu schopných lidí a získal zkušenosti, kterých si vážím. Ale zároveň jsem cítil, že pokud chci dál pracovat pro město a jeho obyvatele, potřebuji nový prostor a nový způsob, jak to dělat, nebýt svazován limity, mít kolem sebe lidi, kterým mohu plně věřit a ne se pořád s někým hádat, že to, co jak děláme je špatně.

·  Co si z působení v Pirátech odnášíte jako nejcennější zkušenost?

Mnoho psů, zajícova smrt a také to, že přehnaná byrokracie nikdy nic dobrého nepřinese. Ale těch věcí je více, jsou tam jak ty dobré, například že člověk má jít za svým cílem i když mu hážou klacky pod nohy vždy se totiž najdou lidé, kteří sdílejí stejný optimismus a rádi pomohou. Až po ty zlé, kdy vidíte jak se ohýbá program strany jen aby se dostalo více hlasů ve volbách, nebo se prohlasovalo něco, s čím prostě člověk vnitřně nemůže souhlasit.

·  Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl založit úplně novou kandidátku?

Celý život pracuji s lidmi ať už v sociálních službách, ve firmě nebo v komunitních projektech. Vidím, jak důležité je, aby se lidé cítili slyšení a aby politika nebyla odtržená od každodenní reality. Novou kandidátku zakládám proto, že chci vytvořit tým, který bude stavět na otevřenosti, spolupráci a praktických řešeních. Ne na ideologii, ale na práci.

·  Jaké hodnoty nebo principy chcete, aby vaše kandidátka reprezentovala?

Chci, aby byla věcná, otevřená a založená na dialogu. Nechci slibovat věci, které nejdou splnit. Chci mluvit o tom, co je reálné, a ukazovat, že politika může být normální práce pro lidi.

·  Kdo stojí za vznikem nové kandidátky – je to tým lidí, nebo spíše vaše osobní iniciativa?

Jsou to lidé, které jsem potkal během let v různých profesních i komunitních rolích. Lidé, kteří mají zkušenosti z praxe, ne jen z jednacích místností. Každý z nich přináší jiný pohled a právě to považuji za největší sílu.

·  Jak chcete oslovit voliče, kteří jsou zklamaní tradičními stranami?

Mým cílem je nabídnout otevřený dialog, jednoduchou a srozumitelnou komunikaci a přístup, který není postavený na stranických sporech, ale na konkrétních řešeních. Lidé, kteří jsou zklamaní, většinou nehledají další ideologii hledají někoho, kdo je bere vážně a kdo s nimi mluví jako s partnery. A přesně tak chci k občanům přistupovat.

·  V čem bude vaše kandidátka jiná než ty, které už ve městě působí?

Naše kandidátka bude jiná především v tom, že ji netvoří lidé, kteří se chtějí stát politiky, ale lidé, kteří už roky pracují pro město a jeho obyvatele v praxi.  Další rozdíl je v tom, že se nebojíme jít proti proudu. V mém životě to tak bylo vždycky  ať už v profesi, nebo v politice. Když vidím, že něco nefunguje, nečekám, až to za mě vyřeší někdo jiný. A stejný princip chceme přenést i do fungování kandidátky: méně formální politiky, více odvahy, otevřenosti a konkrétních kroků. Nechceme stavět na stranických strukturách nebo na tom, kdo s kým drží mocenské bloky. Chceme stavět na spolupráci, transparentnosti a na tom, aby se lidé mohli zapojit do rozhodování. Nechceme být další „politický subjekt“, ale spíš platforma pro lidi, kteří chtějí město posouvat dopředu bez ohledu na to, z jaké jsou bubliny. A v neposlední řadě chceme být kandidátkou, která se nebojí mluvit otevřeně o věcech, které jsou nepohodlné, ale důležité. To je něco, co mi bylo vždy vlastní a co považuji za klíčové, pokud má politika znovu získat důvěru lidí.

·  Jaké jsou podle vás největší výzvy, kterým město v následujících letech čelí?

Z mé zkušenosti vím, že město potřebuje dlouhodobě pracovat s tématy, která nejsou vidět na první pohled — doprava v klidu – parkování, řešení nerozšiřování průmyslové zóny, práce s mládeží přes podporu spolků které zde již máme, podpora komunitních aktivit, začlenění nových technologií do projektů města. To jsou věci, které ovlivňují kvalitu života každého z nás. A zároveň je důležité, aby se město rozvíjelo udržitelně a s ohledem na lidi, kteří tu žijí.

·  Co byste chtěl změnit jako první, pokud získáte důvěru voličů?

To záleží primárně na tom, jak dopadnou volby a s kým najdeme podporu. Dovedu si představit že by mohl být velký volební průnik na řešení parkování ve městě, nebo zrušení některých již přežitých poplatků například poplatek za psa, nebo jen lepší řešení odpadového hospodářství. Nápadů je dost, ale jak to tak bývá vždy je potřeba získat těch čtrnáct hlasů aby se něco mohlo změnit.

·  Jak chcete zapojit občany do rozhodování o budoucnosti města?

Chci, aby komunikace nebyla jednosměrná. Aby lidé věděli, že když přijdou s nápadem nebo problémem, někdo je vyslechne a bude s nimi hledat řešení. To je podle mě základ důvěry.

·  Jak plánujete spolupracovat s ostatními politickými subjekty na radnici?

Spolupráce na radnici podle mě musí stát na respektu a na tom, že každý zastupitel ať je koaliční, nebo opoziční má mandát od občanů. V minulém volebním období jsme v Písku viděli situace, kdy byla opozice výrazně omezena v přístupu k informacím nebo k samotnému dění na radnici. Typickým příkladem bylo zrušení možnosti, aby se opoziční zastupitelé mohli účastnit jednání rady jako přihlížející, což byla praxe, která v Písku fungovala mnoho let.

Já osobně jsem byl jedním z těch, kdo tuto možnost využívali, protože jsem věřil, že transparentnost je základní předpoklad důvěry. Když byla tato možnost zrušena, nešlo jen o technickou změnu jednacího řádu – byl to signál, že se opozice nemá dívat pod ruce vedení města. A to podle mě není zdravé prostředí pro spolupráci.

·  Co byste vzkázal lidem, kteří mají pocit, že politika je „špinavá“ nebo že nemá smysl se o ni zajímat?

Že mají tak trochu pravdu, ale to že to tak je, není o nic víc vinou politiků než těch lidí, kteří jen mávnou rukou a řeknou nepůjdu k volbám protože se nic nezmění. Já sám jsme šel do politiky právě kvůli tomu, že už mě štvalo jak to dopadá. Pokud něco vzdám, nesmím se přeci divit že nic nezískám.

·  Co vás osobně nejvíce motivuje pokračovat v komunální politice?

Celý život se setkávám s lidmi, kteří se ocitli v těžkých situacích. Viděl jsem, jak moc může prostředí, ve kterém žijeme, ovlivnit náš život. A věřím, že komunální politika má obrovskou sílu měnit věci k lepšímu, konkrétně, prakticky a bez zbytečných gest. To je pro mě největší motivace, větší než střihat někde pásky jak to často u politiků vidíme.

·  Co vám dává energii a chuť pouštět se do nových projektů?

Jsou to maličkosti, které se povedou prosadit a zrealizovat, ono né vždy se musí dělat velké věci, které jsou všude vidět. Stejně tak je naplňující vidět, když se povede zrealizovat nějaká myšlenka a ona pak v praxi opravdu pomáhá a funguje, je využívaná.

·  Jak se změnil váš pohled na politiku od doby, kdy jste začínal?

Když jsem v politice začínal, měl jsem možná trochu idealističtější představu o tom, jak rychle a jednoduše se dají věci měnit. Na radnici jsem ale brzy zjistil, že i dobré nápady často narazí na procesy, které jsou pomalé, nebo na prostředí, které není vždy otevřené spolupráci. Postupem času se můj pohled změnil v tom, že jsem začal politiku vnímat mnohem víc jako dlouhodobou práci, ne jako sérii rychlých vítězství. Naučil jsem se, že skutečná změna nevzniká na tiskových konferencích, ale v trpělivosti a v tom, že člověk musí být ochotný jít proti proudu, když je to potřeba.